2. 5. 2020
Tenhle text měl být v úvodu .psychoterapie, ale je moc dlouhý a osobní. Tak si ho tu schovám. Konečně, v záhlaví téhle rubriky stojí: trochu deník, trochu zápisník.
Budu tedy psát o sobě. Protože odjinud nelze. I kdybych se rozhodla tu obšírně vyjmenovat mé oblíbené terapeutické směry… Stejně, kdo pátrá, zjistí, že za každým je osobní příběh toho, kdo ho založil. Ale tak dobře, vyjmenuju je, jen krátce: psychoanalýza, ta jako řemen, freudiánská, tresť všeho, ať se k tomu, kdo chce, vztahuje, jak potřebuje. Leccos objevuju i u Junga – principy, koncepty i postupy, které využívá ta arteterapie, jakou mám ráda. Pak Franklovo nalezení smyslu, s velkou úctou k jeho hlubokému osobnímu vkladu. Hned vedle je tvarování – gestalt (Fritz Perls) – s tím souzním pro všechno, v čem prosakuje do divadelní tvorby, do hereckého bytí a vyjadřování. Z něho pak vycházející způsoby propojování těla a emocí (ty věci kolem traumatu, Lowen a Levin například).
A vlastně už tímto seznamem s minikomentáři jsem osobní…
A ještě osobněji: Ročník narození 1964, v mládí jsem nestudovala střední uměleckou školu, ale gymnázium ve slezské Opavě, poté lesnickou fakultu (tehdy) VŠZ v Brně, (tehdy) jediný obor: lesní inženýrství.
Prokreslila a pročetla jsem se dětstvím v Opavě a na Lhotě, občas v Beskydech či Jeseníkách, protoulala jsem středoškolské mládí s Brontosaury a trampy, posléze prozkoumala s jedním renesančním ornitologem jih Moravy a Čech a kus Evropy, kam to tehdy šlo.
Po studiích v Brně jsem se ocitla v Praze, v mladé a dynamické církvi s příchutí disentu, stala se ženou pastora, matkou pěti dětí. Máme 3 syny a dvě dcery. Před čtyřicítkou, před pátým dítětem, jsem se trochu začala vracet k sobě – tvorbou, tancem – a k otázkám, co budu v životě dál dělat. Nejmladší šla do první třídy a já na dvě vysoké školy najednou. Nemohla a nechtěla jsem si vybrat. A dnes je to záhlaví těchto webových stránek. Dvě koleje, dvě mateřské lodě mého profesního života.
Šest let jsem mohla prožít vedle posledního výjimečného muže mého života. Už tu není. Jsem rozvedená, a nyní tak trochu vdova.
